Tennis Live SERIÁL TENNIS ARENY
K optimálnímu tréninku ve věku 5 – 12 let.
V seriálu o výchově malých tenistů jsme dospěli od kategorie minitenisu k mladším žákům. V každé kategorii jsme se soustředili na její specifika. Tentokrát vám nabízíme souhrn některých důležitých aspektů, jejichž znalost hraje v počátcích tenisové výuky zásadní roli. A protože je celý soubor koncipován jako metodická doporučení pro výchovu závodních hráčů, budeme v tom pokračovat.
Jak objevit talent
Identifikace talentu, tedy nadprůměrných předpokladů pro danou činnost, je v poslední době asi nejzajímavější a nejotevřenější otázkou ve sportu vůbec. Na toto téma existuje množství odborných článků a internetových odkazů a každý trenér a rodič by si přál umět takový talent vyhledat. Níže se pokusím ozřejmit několik důležitých momentů z této problematiky.
Hlavní činitele určující osobnost
Endogenní činitele tvoří vnitřní podstatu osobnosti, mohou být vrozené a dědičné; nejvíce jsou geneticky determinovány somatické předpoklady – tělesné rozměry a rychlostní předpoklady, nejméně naopak psychické vlastnosti a koordinační schopnosti
- Tělesné parametry (výška, váha, somatotyp atd.)
- Funkční parametry organismu (neboli též kondiční, např. rychlostní, silové předpoklady)
- Úroveň psychických vlastností (osobnostní vlastnosti, senzomotorické schopnosti a další)
- Motorická docilita (schopnost učit se rychle a snadno nové pohybové úkoly – úderovou techniku, techniku pohybu)
Exogenní činitele neboli vnější faktory, to je vliv prostředí a výchovy; může být velmi vlivným činitelem, podpoří nebo naopak potlačí dědičnou výbavu jedince, často velmi významně
- Rodina a její motivace ke sportu (spolupomáhá vytvářet nejdůležitější motivační element – lásku ke sportu)
- Psychologický tlak (studie uvádějí, že přibližně 63 % tlaku vyvíjeného na dítě mají na svědomí právě rodiče; Perič 2006)
- Rodiče a dlouhodobý tréninkový proces (rozličné situace, které nastávají během sportovního růstu dětí, vyžadují postupně větší a větší zapojení rodičů, znalost problematiky a orientaci v celém systému přípravy)
Trenér, který chce co nejobjektivněji rozhodnout o míře talentovanosti dítěte, by měl chápat následující pravidla:
- Rozpoznání skutečné úrovně nadání – oddělení biologické akcelerace od talentu, koresponduje s úrovní biologického věku. Například u akcelerovaného 10letého jedince se trenér může mylně domnívat, že jeho hra je nadprůměrná, přitom je lepší pouze proto, že je biologicky o dva roky starší, tedy jako 12letý vyspělejší a nejen silově vybavenější jedinec; později dojde k pomalejšímu progresu a výkonnostní úroveň se srovná do průměru, což velmi často přinese psychické problémy, těžké vyrovnávání se s porážkami atd.
- Výběr ve správném věku. I nejtalentovanější dítě projde ontogenetickým vývojem, proto je třeba posuzovat dané předpoklady i ve vztahu k věku. Nelze například posuzovat silové schopnosti u 7letého dítěte, když v tomto věku ještě nejsou objektivně rozvinuty
- Sociální aspekty. Povinností trenérů a rodičů je chránit dítě před eventuálními riziky, která vyplývají ze specifik daných sportovních odvětví; například stěhování rodiny za tréninkovými podmínkami v raném věku dítěte a podobně. Dle mého soudu jde o to, udržet co nejdéle dojem, že o nic nejde, aby dítě pouze sportovalo a vytvářelo si velmi pozitivní vztah ke sportu. U nás se bohužel často děje jednoznačný opak.
Jaké parametry sledovat
- V dětském věku 6-10 let jednoznačně koordinační předpoklady (podrobněji k tomuto tématu příště)
- Průběžně vývoj psychických předpokladů, od 11/13 let významněji. Po celou dobu dětství procházejí vývojem, který je sice individuální, ale v mnoha případech může být zásadní, Opakovaně varuji ambiciózní rodiče před srovnáváním dětí s ostatními! Každý jedinec je individualita.
- Mezi 8-12 rokem úroveň rychlostních předpokladů. Ty se podle posledních výzkumů již nepočítají jednoznačně mezi skupinu kondičních, ale pohybují se na hranici mezi koordinačními a kondičními (prokazatelná závislost na kvalitě CNS). Z toho vyplývají jasné závěry: jejich propojenost se spektrem koordinačních schopností je zřejmá, a proto se velmi často trénují dohromady – spojitě. Z hlediska nároků tenisu je jejich význam jednoznačný.
- Sociální prostředí, v tomto případě rodina. Bez skvělého rodinného zázemí – a v žádném případě nemyslím pouze finance – nelze vytvořit vůbec nic trvalého!
Role rodiče
Rodič je jednoznačně nejdůležitější článek. Na něm závisí výběr klubu a trenéra, roli hraje jeho zájem o tréninkové dění. V praxi se současně s trénováním dítěte vzdělává i rodič, jinak to ani nejde. Tenis jako individuální sport má svoje specifika a toto je jedno z nich. Ano, bylo by ideální, kdyby si malé dítě převzal klub a postaral se o vše, co je potřeba. Tak to ale nefunguje. Zejména v počátcích radím rodičům, aby hledali klub/trenéra, který vytváří tréninkové skupiny a s nimi poté kontinuálně pracuje a krom učení forhendu a bekhendu děti i jako sportovce vychovává. Má to mnoho výhod, o některých se zmiňuji v prvním dílu seriálu v Tennis Areně 1-2/2015.
Velmi častá praxe, že malé dítě začíná individuálními tréninky, je nesmyslná. V počátku je mnohem důležitější získat kromě zájmu dítěte především zájem rodiče. Ti, kdo se o to snaží, jistě moje slova potvrdí. Vede to k jedinému cíli: vytvořit ideální symbiózu trenér – rodič – dítě, založenou na vzájemné důvěře a spolupráci. Jak ovšem sleduji v praxi, je tenisová školička často spíše kasovním trhákem pro klub a trenéra než seriózním prvopočátkem výchovy malého sportovce. Přitom nejde o nic jiného než osobní přístup. A proto při výběru klubu doporučuji nejdříve zjistit informace o jeho sportovní kvalitě, výsledcích, soutěžích, konkrétním trenérovi, systému výuky a recenzích stávajících rodičů. Pakliže již spolupráci navážete, sledujte ji, ale nesnažte se ji v žádném případě přetvářet. Maximálně můžete o konkrétních krocích diskutovat a informovat se. Pakliže probíhá komplexní »výchova sportovce«, je vše v pořádku. Jestliže docházíte do »organizovaného kroužku tenisu«, zvažte, zda je to v souladu s vaší představou.
Co si představuji pod pojmem komplexní výchova sportovce?
- Jednoznačnou znalost dětské problematiky, pedagogiky a principů motorického učení
- Výuku moderní úderové techniky
- Kondiční přípravu, která je věkově determinovaná
- Věk a mentální parametry zohledňující tréninkové prostředky, tedy správné věci ve správný čas
- Výuku sportovních a tréninkových návyků
- Respektování ročního tréninkového cyklu. Klasikou na našich dvorcích je to, že hrajeme celoročně hlava-nehlava a pořád to samé bez jakékoli obměny… to bylo myšleno z legrace-upravte podle sebe J..třeba: …., že celoročně se trénuje stereotypně bez respektování jednotlivých tréninkových období
- Vedení dítěte k dalším pohybovým aktivitám – zde je ideální využít určitá období v RTC
- Vedení a vzdělávání tenisového rodiče – pro výkonnostní sport potřebujeme obětavého rodiče, který je v obraze
Shrnu-li výše uvedené, jde o tzv. optimální tréninkový koncept.
Raná specializace versus optimální tréninkový koncept
Všechny předcházející díly byly koncipovány dle zásad optimálního konceptu, akceptujícího věk dítěte a předcházejícího eventuálním problémům, vznikajícím přirozeně v důsledku sportovního (tréninkového a zápasového) zatížení. Jaké jsou zásadní rozdíly mezi oběma koncepty?
Raná specializace
- Přináší dřívější výsledky, a to z jednoduchého důvodu: dítě, které velmi brzy absolvuje větší objem s raketou než ostatní, musí vyhrávat. Bohužel se tím velmi ztěžuje možnost co nejobjektivněji poznat, zda jde o skutečný talent či nikoliv; díky brzkým turnajovým úspěchům se dítě označí za talentované, což nemusí být vždy pravda.
- Vzniká větší riziko předčasné ztráty motivace, ústící mnohdy do krajní fáze – ukončení sportovní přípravy
- Nejčastěji přichází první výkonnostní stagnace kolem 14. roku
- Narůstá riziko zdravotních problémů v budoucnosti; jde o důsledky jednostranné zátěže a její nedostatečné kompenzace, na kterou v podstatě ani nezbývá čas.
- Není možné absolvovat další doplňující trénink. V kombinaci tenisových tréninků, sparingů a turnajů se školní docházkou nezbývá čas na adekvátní doplňující trénink (kompenzaci, vyrovnávací cvičení, core trénink, strečink, aktivní regeneraci).
- Význam turnajových a tréninkových utkání se velmi přeceňuje a je určujícím faktorem k posuzování úspěchu či neúspěchu, čímž se dítěti vytváří velmi mylný náhled na to, co je nebo není úspěch…vymazal jsem zbytek
Optimální koncept
- Základní charakteristikou je dlouhodobý koncept přípravy směřovaný k dosažení výkonnostního maxima v dospělém věku s postupným nárůstem tréninkového objemu
- Respektuje dlouhodobost sportovní výchovy, neklade tedy zejména v nízkém věku (5-12let) důraz na výsledky a nepodřizuje tomu tréninkové metody
- Respektuje věkové zvláštnosti jak v oblasti fyziologického, tak i mentálního vývoje jedince
- Kombinuje obecnou sportovní přípravu a speciální tenisovou (tzv. s raketou v ruce)
- Pokládá široký koordinační základ pro budoucí specializaci a její efektivnější průběh
- Zpočátku stojí v popředí trénink koordinace, všestrannosti v tenisové technice a celkově vynikající funkční stav tělesného aparátu
- Díky tomu se později efektivněji využívá rozsáhlého základu a výkonnostní růst mezi 12. až 15 rokem je velmi výrazný a zároveň se rychle stabilizuje
- Nechává více projevit případný objektivní talent, na což je potřeba dostatek času
- Turnajová utkání jsou důležitá pouze jako přirozená součást tréninku a prostředek k dalšímu osobnostnímu a taktickému rozvoji hráče. Při utkání se projeví hráč přirozeně dle svých skutečných povahových a charakterových rysů a trenér tak může reagovat a dál cíleně hráče vést.
Zda je ve výsledku lepší cesta rané specializace nebo postupného vývoje nelze posuzovat podle příkladů z vrcholového sportu, ale spíše ze seriózních rozborů. Z prací, jejichž výsledky se orientují na několik sportů, vyplývají následující závěry (Perič, 2006):
- Raně specializovaní sportovci dosahují strmějšího vzestupu výkonnosti, často však pouze v dětských a juniorských kategoriích
- S vysokými výkony v žákovském věku zřejmě u cesty rané specializace souvisí stagnační období kolem 14. a později kolem 18./19. roku
- U raně specializovaných je doba vrcholové výkonnosti poměrně krátká
- V poměru absolutních hodnot dosažené výkonnosti existuje mírná převaha u jedinců, kteří nešli cestou rané specializace
Závěr je zřejmý: nabízí se tedy cestu rané specializace z objektivních důvodů nedoporučit. Každé věkové období má svoje specifika z hlediska náplně jednotlivých tréninkových sekvencí, a proto v případě rané specializace často dojde k pozdějším nevratným nedostatkům v celkovém spektru dovedností – v tenise s největší pravděpodobností právě ke špatně rozvinutému základu koordinační kapacity.
V dalším pokračování bude řeč o koordinačních schopnostech a jejich spojitosti s tenisem.